Služby
Řešení
Vyhledávání
Ložisko Beluša
Výhradní ložisko Beluša se nachází asi 2,5 km JV od obce Belušské Slatiny v okrese Púchov, v Trenčínském kraji. Ložisko je otevřeno 9 etážovým lomem, který je umístěn na jz. úbočí kóty Pasienok (503 m n.m.). Ložisko je součástí bradla Butkov, které tvoří morfologicky výrazný hřbet, protažený ve směru Z–V (nejvyšší bod Butkov 764 m n.m.). Ložisko patří k východnímu segmentu bradla, oddělenému hluboko zaříznutým údolím Slatinského potoka. Nadmořská výška terénu se pohybuje v rozmezí 325-517 m n.m.
Horniny ložiska patří k manínskemu příkrovu Strážovských vrchů. Ložisko Beluša je tvořeno různými typy vápenců jurského a křídového stáří, které budují východní ukončení bradla Butkov. Nejstaršími jsou jurské písčito-krinoidové vápence s proměnlivým podílem slínovců, křemitých vápenců až spongolitů. Nacházejí se na sz. a západních svazích ložiska. V nadloží leží hnědočervené písčito-krinoidové a hlíznaté vápence doger – malmu, proměnlivé mocnosti, max. 25 m. Směrem k nadloží přecházejí přes světle hnědé lavicovité vápence (12 m) do souvrství šedých, tence deskovitých slínitých vápenců s rohovci a s vložkami slínitých jílovců (titon – neokom). Nejvyšším stratigrafickým členem vápencové formace ložiska jsou šedé organodetritické barémsko – aptské vápence, masivní, celistvé až jemnozrnné, které v nejsvrchnějších polohách přecházejí do biomikritických rohovcových vápenců (barém – spodní alb). Součástí jednotlivých vápencových souvrství jsou polohy a proplástky slínitých jílovců, břidlic, zbřidličnatělých jílovitých vápenců, výplně puklin a poruchových pásem s tektonickou drtí, které tvoří nevyužitelnou část ložiska. Vzájemné vztahy jednotlivých souvrství jsou značně komplikované složitou vrásovo-zlomovou stavbou bradla. Tektonickým stylem ložiska jsou intenzívně provrásněné vrásy, prostoupené četnými zlomovými liniemi (přesmyky) S-J až SZ-JV směru.
Z technologického hlediska tvoří všechny horninové typy jediné ložiskové těleso, které dosahuje mocnosti od nuly do 187 m. Báze ložiska na úrovni 330 m n.m. je dána hydrogeologickými poměry. Škodlivé složky na ložisku představují vložky jílovců, rohovce a výplně krasových dutin.