Afghánistán (2005-2007)

Práce probíhaly dle projektu „Rozvojová pomoc Afghánistánu při obnově fungování geologických institucí se zaměřením na využívání surovinových zdrojů“. Cílem projektu bylo podílet se na obnově geologických institucí v Afghánistánu, školení afghánských odborníků, předání moderního know-how a expertní vyhodnocení vybraných ložisek nerostných surovin. Hlavním řešitelem projektu byla společnost G E T s.r.o. Na projektu se významnou měrou podílela i Přírodovědecká fakulta UK Praha a Česká geologická služba. Z afghánské strany byly práce na projektu koordinovány Afghánskou geologickou službou, Kábulskou polytechnickou universitou a Kábulskou universitou.

Celý projekt byl rozdělen do pěti témat:

• metodická část;
• řešení konkrétních projektů;
• edukativní část;
• geologický výzkum;
• dodávky zařízení.

Dílčí aktivity metodické části projektu byly zaměřeny na přípravu moderních manuálů projektování, realizace a interpretace výsledků geologických prací, důlně-geologické dokumentace, důlně měřických prací, metodiky zpracování studií EIA a programů zahlazování následků těžby a úpravy nerostných surovin. Všechny postupy byly modelově aplikovány v terénu – na ložiscích sádrovce Suah Ab (Herat), mramoru Cheste Sharif (Herát), vápenců pro cementářské využití Jabal Serag (Parván) a uhlí Calaw (Kábul).

Na lokalitách vybraných afghánským Ministry of Mines and Industry bylo provedeno řešení konkrétních projektů geologických prací přímo v terénu, při kterých byli školeni pracovníci Afghánské geologické služby.

Jednalo se o ložiska:

• sádrovce – Syah Aab (Herát) - Chvaža Žir;
• mramorů – Cheshte (Češte) Sharif (Herát);
• mramorů – Gazak (Kábul);
• cementářských surovin pro cementárnu Jabal Serag (Parván);
• uhlí – Calaw (Kábul).

Konkrétním příkladem naší práce je ověření ložiska mramorů Cheshte (Češte) Sharif asi 160 km východně od Herátu. Na lokalitě byl zjištěn velmi kvalitní mramor bílé a šedé barvy. V rámci geologických prací byl vymapován a ověřen rozsah ložiska a proveden výpočet zásob. Blokovitost mramorů zde dosahuje až 70 m³, kvalita mramorů je velmi dobrá. Mramor je vhodný pro použití v interiérech i v exteriérech. Kromě využití mramoru jako dekoračního kamene bylo ověřeno, že surovina je vhodná i pro výrobu vápna a v omezené míře i pro výrobu mikromletých vápenců. Celkem bylo na lokalitě vyčísleno 24 mil. m³ prognózních zásob suroviny.

Na ložisku Syah Aab (Herát) ležícím asi 42 km severovýchodně od Herátu bylo vymezeno těleso sádrovce dlouhé 4 900 m a široké 150 m. Celkem zde bylo vypočteno cca 36 mil. m³ sádrovce proměnlivé kvality.

Dále pak byl zahájen vyhledávací průzkum v okolí cementárny Jabal Seraj (asi 70 km severně od Kábulu) za účelem zajištění surovinového zdroje pro výstavbu nového závodu na výrobu cementu. Byly zde zkoumány lokality Qalae Šátutak, Dehe Balá, Qalatak, Kaftarchana a Pandžšírské údolí. Na některých lokalitách pak byly vypočteny prognózní zásoby cementářské suroviny. Právě pro těžbu cementářských surovin na lokalitě Jabal Seraj byla zpracována metodika pro hodnocení vlivů těžebních záměrů na životní prostředí (EIA) včetně SWOT analýzy a screeningové studie.

Na ložisku uhlí Calaw ležícím přibližně 30 km jihovýchodně od hlavního města Kábul byly provedeny důlně měřické práce, technologický výzkum uhlí a posouzena vhodnost suroviny pro energetické využití v Kábulu a jeho širším okolí.

Výuková část projektu zahrnovala zorganizování několika specializovaných kurzů, seminářů a terénních exkurzí přímo v Afghánistánu, na kterých se podíleli kromě českých expertů i pracovníci Kábulské polytechnické university a Kábulské university. Hlavními tématy výukového bloku byly petrologie, tektonika, mikroskopie a geografické informační systémy. Pro edukativní účely bylo v perštině a paštu zhotoveno několik manuálů a posterů. Oběma výše uvedeným universitám byly darovány mikroskopy, počítače, tiskárny, digitální fotoaparáty, měřické přístroje GPS a další laboratorní vybavení.

Afghánští odborníci několikrát navštívili v rámci tohoto programu ČR, kde byli školeni po dobu 4-5 týdnů na specializovaném pracovišti Přírodovědecké fakulty University Karlovy v Praze.

Významných výsledků bylo dosaženo v průběhu petrologického a strukturního výzkumu vybraných hornin kábulského bloku českými specialisty. V různých částech kábulského bloku byly provedeny strukturní a petrografické profily. Celkem bylo odebráno 80 petrografických a geochemických vzorků, které byly v ČR vyhodnoceny a výsledky zpracovány v odborných publikacích. Nová data stáří tektonického vývoje a metamorfního přepracování tohoto bloku jsou velmi důležitá pro pochopení geologického vývoje a metalogeneze této části alpinsko-himalájského pásma.

Celý projekt byl v říjnu 2007 zakončen uspořádáním mezinárodní konference “Geology and mineral deposits of Afghanistan - First meeting on rehabilitation of geological research in Afghanistan”.

Informace o projektu: